Jak postupovat při uplatnění nároku prostřednictvím soudního exekutora
Nesplní-li povinný v určené lhůtě, co mu ukládá
exekuční titul, může oprávněný (nebo jeho právní nástupce)
navrhnout nařízení exekuce podle exekučního řádu (zák. č. 120/2001 Sb.)
1. Exekučním titulem může být:
- rozhodnutí soudu (rozsudek, schválený smír), které přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek
- rozhodnutí soudu (rozsudek) a jiného orgánu v trestním řízení, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek
- exekutorský zápis (podle § 78 písm. a) exekučního zákona)
- notářský zápis se svolením k vykonatelnosti (ve smyslu notářského řádu - zákon č. 358/1992 Sb., § 71a až 71c)
- rozhodčí nález (ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů)
- rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně
platebních výměrů, výkazů nedoplatků a rozhodnutí a výkazy nedoplatků
ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení
- jiná rozhodnutí a schválené smíry, jejichž výkon připoužtí zákon (§ 12 zákona o konkurzu a vyrovnání č. 328/1991 Sb.)
Exekuční titul
musí být vykonatelný - musí být
opatřen doložkou právní moci a vykonatelnosti (netýká se exekutorského a notářského zápisu). K návrhu je třeba připojit jeho
originál nebo úředně ověřenou kopii.
2. Návrh na nařízení exekuce podává oprávněný
exekutorovi nebo příslušnému soudu. Návrh může podat
kterémukoliv exekutorovi, kterého si zvolí
bez ohledu na místní příslušnost. Návrh podaný soudu musí obsahovat
určení konkrétního exekutora, kterého si oprávněný vybral. Místně a
věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud povinného (přesná
definice v § 45 exekučního řádu). Návrh podaný exekutorovi musí
obsahovat:
- označení exekutora včetně sídla,
- označení oprávněného a povinného (jméno a bydliště, resp. obchodní jméno, sídlo a IČO)
- exekuční titul - přesné označení,
- povinnost, která má být exekucí vymožena a údaj zda a v jakém rozsahu byla již povinným splněna,
- důkazy, kterých se oprávněný dovolává,
- datum a podpis oprávněného.
V návrhu na nařízení exekuce by měly být uvedeny i další
skutečnosti, které usnadní provedení exekuce (např. údaje o majetku
povinného, má-li být exekucí postižen, jeho plátci mzdy atd.) pokud
tyto údaje oprávněný zná. Vzor návrhu na nařízení exekuce je uveden v
příloze.
Přešlo-li právo přiznané exekučním titulem nebo naopak povinnost tímto
titulem uložená na jinou osobu (postoupení pohledávky, dědictví,
převzetí závazků) je třeba doložit tuto skutečnost listinou vydanou
anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem.
Na rozdíl od dosavadní úpravy exekuce vykonávané soudem,
oprávněný nemusí v návrhu určovat, jakým způsobem má být exekuce provedena (nemusí např. bezpodmínečně označovat majetek povinného, který má být exekucí postižen).
3. K návrhu na nařízení exekuce je
vhodné připojit kromě exekučního titulu i další listiny,
které svědčí o skutečnostech významných pro provedení exekuce, zejména
o majetku povinného, má-li být exekucí postižen (výpisy z katastru
nemovitostí, střediska cenných papírů) - viz Vzor návrhu na nařízení
exekuce.
4. Exekutor, kterému byl podán návrh, postupuje dále z úřední povinnosti - do 15 dnů
pořádá soud o udělení pověření k provedení exekuce, soud pověření udělí a nařídí exekuci opět do 15 dnů -
usnesení soudu o nařízení exekuce se povinnému doručí až po doručení oprávněnému a exekutorovi.
Od doručení usnesení nesmí povinný nakládat se svým majetkem.
5. Po doručení usnesení o nařízení exekuce exekutor posoudí a určí,
jakým způsobem (zejména vůči jakému majetku) bude exekuce provedena a
vydá o tom exekuční příkaz, vůči kterému neexistuje opravný prostředek. S majetkem postiženým exekucí nesmí povinný nijak nakládat.
Po právní moci usnesení o nařízení exekuce exekutor tuto exekuci provede.
6. Exekutor může vyzvat oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má být exekuce provedena. Může též
předvolat povinného a vyzvat ho, aby svou povinnost dobrovolně splnil nebo aby
podal prohlášení o svém majetku,
případně může navrhnout, aby povinného k prohlášení o majetku předvolal
soud (nemusí být před tím splněna povinnost uložená v § 260b odst. 1
OSŘ).
7. Náklady exekuce, mezi něž patří zejména odměna exekutora, náhrada hotových výdajů a náhrada za doručení písemností
hradí povinný.
Výši a způsob určení odměny exekutora, hotových výdajů atd. upravuje
vyhláška č. 330/2001 Sb. U exekuce na zaplacení peněžité částky činí
odměna exekutora 15 % z vymožené částky
(minimálně 3.000,- Kč), a to do částky 3.000.000,- Kč, při vyšší částce
percentuálně klesá. Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou
smlouvu, kterou se sjednává smluvní odměna za provedení exekuce nad
rámec tarifní odměny stanovené vyhláškou. Smluvní odměna není nákladem
exekuce.
8. Exekutor může po
povinném požadovat složení přiměřené zálohy na náklady exekuce (max. do 30 % tarifní odměny u exekuce na zaplacení peněžité částky).